Předčasné parlamentní volby 2023 na Slovensku – sázky, kurzy, politické strany, tip na vítěze voleb, výsledky a volební průzkum

Volby do parlamentu SR se uskuteční již 30. září 2023, kde si budou voliči vybírat z 24 politických stran. Podívejte se, jaký je průzkum preferencí + kurzy a sázky na volby na Slovensku.

V současnosti je velmi populární uzavírat sázky na parlamentní volby na Slovensku. Díky sázkovým kancelářím si na ně můžete vsadit zcela zdarma!

Koncem září se budou konat předčasné parlamentní volby na Slovensku, které se měly původně konat až začátkem roku 2024. Hlavním důvodem zkrácení volebního období bylo několik vládní krize – pandemie COVID 19, nedůvěra ve vládnoucí politické strany, nebo vypuknutí války na Ukrajině.

Volební průzkumy favorizují vítězství 3 politických stran – SMĚR-SD, HLAS a Progresivní Slovensko. Jak dopadnou volby do NR SR na Slovensku? Vsaďte si na vítěze voleb do parlamentu Slovenské republiky.

Níže naleznete všechny důležité informace o volbách na Slovensku, včetně průzkumů preferenci politických stran nebo sázek a kurzů na volby 2023.

Kdy budou parlamentní volby 2023 na Slovensku?

Slovenské volby do parlamentu se budou konat 30.09.2023. V novodobé historii samostatné Slovenské republiky se předčasné volby konaly třikrát, a to v letech 1994, 2006 a 2012. Parlamentní volby se konají jen jednou za 4 roky během jednoho dne – vždy v sobotu. Občané si do parlamentu zvolí 150 poslanců, kteří jsou zástupci politických stran.

Důležité termíny předčasných parlamentních voleb 2023:

• předání kandidátek: 2. července 2023,
• začátek volebního moratoria: 28. září 2023,
• otevření volebních místností: 30. září 2023,
• vyhlášení oficiálních výsledků: 1. října 2023.

Ve kterých sázkových kancelářích v Česku se vyplatí vsadit na volby do NR SR?

Parlamentní volby patří k populárním společenským událostem pro sázení. V Česku naleznete několik sázkových kanceláří, ve kterých najdete atraktivní bonusy za registraci. Za nejlepší sázkové se považují společnosti Tipsport a Fortuna. Tipsport a Fortuna.

Pokud si chcete vsadit na volby Slovensko 2023 zcela zdarma, tak vám doporučujeme sázkovou kancelář Tipsport, která aktuálně nabízí až 300 Kč bonus za registrraci pouze za ověření vaší totožnosti + máte k dispozici live streamy na 7 dní.

V Tipsportu si můžete uzavřít několik druhů sázek na volby na Slovensku:

• kdo bude první premiér s důvěrou NR SR po volbách,
• na celkového vítěze parlamentních voleb,
• jaká bude volební účast v % a jaká bude volební účast v %,
• počet volebních subjektů v parlamentu,
• umístění do 2., 3. a 4. místa,
• kdo bude lepší v % (duel),

• která slovenská politická strana získá více hlasů.

Kurzy a sázky na volby na Slovensku 2023

V Tipsportu naleznete rozsáhlou nabídku na volby 2023 s kurzy. Velmi populární je sázení na volby 2023 například. na 1. premiéra s důvěrou NR SR po volbách, počet hlasů v procentech, počet volebních subjektů v parlamentu, kdo získá nejvíce hlasů nebo kdo se umístí do 2. a 3. místa v parlamentu podle počtu hlasů.

Kromě Tipsportu si můžete vsadit i ve Fortuně, která má ve své nabídce na tento druh sázky i jiné kandidáty na prvního premiéra s důvěrou NR SR po volbách. Pokud si chcete podat jiný typ sázky, doporučujeme ve Fortuně na volby 2023, konkrétně na sázku na umístění do 2. nebo 3. místa ve volbách.

Mezi nejpopulárnější sázky na volby Slovensko určitě patří to, která politická strana získá ve volbách nejvíce hlasů. Z pohledu tipérů budou na předních příčkách strany jako SMER-SD, Progresivní Slovensko a HLAS-SD. V případě voleb jsou nejpopulárnější sázky a kurzy na prezidentské volby Slovenska, Česka a USA.

Nezapomeňte si vsadit ani to, jaká bude volební účast v procentech. V Tipsportu nebo ve Fortuně naleznete všechny nejnovější kurzy na volby na Slovensku 2023.

Nově najdete jen ve Fortuně kurzy i na to, která politická strana získá ve volbách 2023 více hlasů v procentech. Na jejich oficiální stránce naleznete více vypsaných duelů.

	Vložte 3.000 Kč a získáte 6.000 Kč
	200% bonus do 6.000 Kč + 300 Kč za DK
	Dok. registrace (DK): online nebo pobočka
	protočení bonusu: jenom 1× 300 Kč
	všechny Fortuna bonusy na sázky zde
	zobrazit všechny bonusy bez vkladů
Platí pouze pro nově registrované - založit hráčské konto.

Jaké politické strany kandidují do voleb NR SR 2023?

V současnosti ohlásilo kandidaturu až 24 politických stran. Mezi největší favority voleb patří určitě politické strany jako SMĚR-SD v čele s Robertem Ficem (19 %), HLAS s Petrem Pellegrinim (16,30 %), PS s Michalem Šimečkem (13,5 %), Repubika s poslanci ze strany LSNS (9,00 %) a SME Rodina s Borisem Kollárem (6,10 %).

SMĚR – sociální demokracie (SMER-SD)

Vládnutí SMERu-SD spojovalo v minulosti mnoho skandálů a nevyšetřených kauz. Ve volbách v roce 2012 se Směru podařilo získat historicky největší podporu voličů na úrovni 44,41%. Po parlamentních volbách v roce 2016 se strana propadla o 28,28 %.

Rok 2018 byl pro SMER průlomový – po vraždě Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové v únoru 2018 vyšlo na povrch, že představitelé SMĚRU mají napojení na mafiánskou italskou zločineckou skupinu 'Ndrangheta. Toto tvrzení přineslo masové demonstrace lidí, které vedly k rezignaci několika ministrů a později ik vládní krizi.

Vyvrcholením krize bylo podání demise Roberta Fica v březnu 2018, kterého nahradil ve funkci Peter Pellegrini. Ten v roce 2020 oznámil odchod ze strany SMER-SD včetně dalších 10 poslanců a vznik nové sociálnědemokratické strany Hlas.

HLAS – sociálna demokracia (HLAS-SD)

Politická strana vznikla v roce 2020 na popud Petra Pellegriniho, Matúše Šutaje Eštoka a Petra Kmeca. Hlavním předsedou strany je bývalý premiér Petr Pellegrini. Strana Hlas má v současnosti výraznou podporu veřejnosti. V kandidátce Hlasu se nachází také exministr Petr Žiga, který je obviněn z korupce.

Hlavním programovým cílem Hlasu je vybudovat ze Slovenska silný stát, který se dokáže postarat o každého jednoho člověka a dát mu naději na lepší budoucnost. To by však nemohli být v této politické strany politici, se kterými se podobně, jako ve Směru spojuje několik politických kauzy a vyšetřování.

Progresivní Slovensko (PS)

Politická strana vznikla v roce 2017 zásluhou slovenského podnikatele v oblasti startupů Ivana Štefunka a Michala Trubana, který je zakladatelem webhostingové společnosti Websupport. Jejich cílem je prezentovat progresivní řešení společenských problémů a spojovat stejně smýšlející lidi. Prezidentské volby dokonce vyhrála jejich nezávislá kandidátka – Zuzana Čaputová, která zvítězila v 1. i 2. kole voleb v roce 2019.

Ve volbách do NR SR v roce 2020 v koalici se stranou SPOLU dosáhli neúspěchu, protože získali jen 6,96 % hlasů, což znamenalo, že se jim nepodařilo probojovat do parlamentu (hranice na vstup je 7 %). Z důvodu neúspěchu odstoupil M. Truban a v jeho pozici jej nahradila Irena Bihariová. V roce 2022 byl zvolen předsedou Michal Šimečka.

Republika

Stranu v roce 2002 původně založil bývalý politik a prezident Ivan Gašparovič, který ji pojmenoval HZD (Hnutí za demokracii). V roce 2021 opustila skupina poslanců stranu LSNS a přetransformovaly již existující stranu HLAS LIDU. V roce 2018 převzal politickou stranu Hlas lidu poslanec Petr Marček, který ji později přejmenoval na Republiku.

Republika ideologicky navazuje na LSNS – konzervativní hnutí, které chce dělat pronárodní politiku tak, aby se za ni voliči nemuseli stydět. Členové strany odmítají, že jde o klon strany LSNS – žádné angažování s antisemitskými proudy. Místopředsedy Republiky jsou Milan Mazurek, Miroslav Suja a Ondřej Ďurica.

JSME-RODINA

Politická strana JSME RODINA vznikla ještě v roce 2015 v čele s podnikatelem Borisem Kollárem. Z hlediska ideologie jde o politický nestandardní subjekt s cílem ochránit rodiny na Slovensku před ohrožením zvenčí i zevnitř. V případě kulturně-etických otázek vyznává JSME RODINA konzervativní hodnoty a vyjadřuje protiimigrační názory.

Politická strana se poprvé dostala do parlamentu v roce 2016, kde stála na straně opozice. Naopak v parlamentních volbách 2020 se stala JSME RODINA 3. nejsilnější stranou v parlamentu. Strana získala od voličů 8,24 % hlasů. Boris Kollár jako lídr 2. nejsilnější koaliční strany se v roce 2020 stal předsedou NR SR podle počtu hlasů.

KDH (Křesťanskodemokratické hnutí)

Počátky KDH sahají až do roku 1990, čímž se stává tato strana nejstarším subjektem na politické scéně. Jedná se o konzervativní a demokratické hnutí, které usiluje o uplatnění křesťanských a konzervativních hodnot v politickém životě a společnosti, státu a mezinárodního společenství. Předsedou strany je Milan Majerský.

V minulosti patřila KDH mezi nejsilnější politické strany parlamentu, což je dnes již minulostí. V roce 2016 se ve volbách pod vedením Jana Fígeľa poprvé nedostali poslanci KDH do parlamentu. V dalších volbách je postihl stejný osud s počtem pouhých 4,65 % hlasů. Nové hnutí se zaměřuje na obnovu důvěry občanů v řízení státu.

OLANO – Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti

Populistické hnutí OLANO v roce 2020 se ziskem 25,02 % hlasů vyhrálo parlamentní volby na Slovensku. Nejvýraznější osobností Olana je Igor Matovič, který dlouhou dobu poukazoval na korupční kauzy SMERu a jejich mafiánské praktiky, což se mu zúročilo ve volbách v roce 2020, kde měli na 1. místě kandidátky Marii Šofranko.

Matovičova vláda se musela popasovat s pandemií COVIDU 19, válkou na Ukrajině a neustálými konflikty v koalici. Po roce 2020 následoval odchod několika významných politiků. Eduard Heger opustil OLANO v roce 2023 po pádu vlády. OLANO má za cíl iv budoucnosti porazit zkorumpované politiky.

SNS (Slovenská národní strana)

Slovenská národní strana byla založena v roce 1990 a hlásí se k myšlenkovému odkazu historické SNS působící v letech 1871 – 1938. Dlouhými lety byl hlavní tváří SNS právě Jan Slota, který podal v roce 2020 prohlášení, že SNS spolupracuje s maďarskou stranou v koalici, takže SNS ztratila pod vedením Danka národní a křesťanský charakter.

V roce 2016 se pod vedením Andreje Danka vrátila SNS do parlamentu se ziskem 8,64 % hlasů a hlavní představitel strany se stal předsedou parlamentu. Volebním heslem strany bylo „Se srdcem za rodinu, za vlast“. V posledních parlamentních volbách získala SNS nejhorší výsledek v dějinách historie strany – jen 3,16 % hlasů.

SaS nově SASKA (Svoboda a Solidarita)

Založení SASKY se datuje od roku 2009, ve kterém byl od jejího založení předsedou strany Richard Sulík. Od roku 2010 je SaS součástí slovenského parlamentu – strana přešla do parlamentu 4 úspěšnými volbami. V roce 2010 získala 12,14 % hlasů a stala se tak součástí vládní koalice. V letech 2012 – 2020 se ocitla v parlamentní opozici.

Naopak po volbách v roce 2020 se stala opětovně součástí vládní koalice. Během této vlády byly neustále na programu slovní roztržky mezi Richardem Sulíkem a Igorem Matovičem, které byly všem k smíchu. Lídři se nedokázali na ničem dohodnout, což vedlo k pádu vlády SR ak předčasným parlamentním volbám v roce 2023.

Ostatní kandidující politické strany do parlamentu

Kromě výše zmíněných politických stran kandidují do předčasných voleb i strany: SDKÚ – DS, Regiony, Komunistická strana Slovenska, SPRAVEDLNOST, Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko, Maďarské fórum, Občanští demokraté Slovenska, Za regiony, Romská koalice nebo Demo.

Dále kandidují i SPOLEČNÁ OBČANÍ SLOVENSKA, SRDCE vlastenci a důchodci – SLOVENSKÁ NÁRODNÍ JEDNOTA, Pirátská strana – Slovensko, Demokraté, Modří, Most – Híd, PRINCIP, Slovenské Hnutí Obrody, KARMA a Vlastenecký blok.

Kandidátku uzavírají politické strany jako My Slovensko, Křesťanská unie, ZA LIDÍ, SZÖVETSÉG – Magyarok. Nemzetiségek. Regiók, ALIANCE – Maďaři. Národnosti.

Prohlédněte si celý seznam politických stran s čísly na kandidátce:

• 1. Pirátská strana – Slovensko
• 2. PRINCIP
• 3. PROGRESIVNÍ SLOVENSKO
• 4. Společně občané Slovenska
• 5. OLENO A PŘÁTELÉ
• 6. Komunistická strana Slovenska
• 7. Maďarské fórum, Občanští demokraté Slovenska, Za regiony, Romská koalice, Demokratická strana
• 8. Vlastenecký blok
• 9. Modří, Most-Híd
• 10. Spravedlnost
• 11. Slovenské Hnutí Obrody
• 12. Svoboda a Solidarita
• 13. JSME RODINA
• 14. My Slovensko
• 15. Slovenská národní strana
• 16. Směr – Sociální demokracie
• 17. HLAS – sociální demokracie
• 18. SZÖVETSÉG - Magyarok. Nemzetiségek. Regiók. | ALIANCE - Maďaři. Národnosti. Regiony
• 19. Srdce vlastenci a důchodci - Slovenská národní jednota
• 20. SDKU-DS – Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana
• 21. Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko
• 22. Demokraté
• 23. Křesťanskodemokratické hnutí
• 24. KARMA
• 25. REPUBLIKA

Volební průzkum preferenci politických stran

Podívejte se, jaké jsou volební preference na slovenské volby 2023. Už z výsledků vidíte, že preference stran stoupají hlavně stranám jako SMĚR-SD, HLAS nebo PS. Vypadá to tak, že strany jako Aliance a Demokraté se nedostanou přes volby do NR SR.

Koho volí prezidentka Zuzana Čaputová?

V roce 2017 vstoupila Zuzana Čaputová do politické strany Progresivní Slovensko (PS). O rok později byla v této straně zvolena na místo předsedkyně. Po 1. kole prezidentských voleb v roce 2019 se Zuzana Čaputová vzdala svého členství ve straně.

Je velmi pravděpodobné, že Zuzana Čaputová bude volit politickou stranu Progresivní Slovensko, do které v minulosti patřila.

Výsledky posledních parlamentních voleb SR

Poslední parlamentní volby Slovensko se konaly v roce 2020, kdy se stala vítězem voleb strana OLANO s počtem hlasů 25,02 %, na druhém místě skončil SMĚR-SD s 18,29 % hlasů a třetí místo obsadila JSME RODINA s 8,24 % hlasů.

Volební účast byla na úrovni 65,8 %. OLANO zabralo v parlamentu 53 míst, SMĚR-SD 38 míst, JSME RODINA 17 míst, LSNS 17 míst, SaS 13 míst a strana ZA LIDÍ 12 míst.

Historický přehled premiérů a předsedů NR SR

Po vzniku Slovenské republiky se stal prvním premiérem Vladimír Mečiar (1993, 1994). Ve dvou volebních obdobích po sobě po něm následoval Mikuláš Dzurinda (1998, 2002). Smerácký Robert Fico se stal premiérem NR SR až 3x po sobě v letech 2006, 2012 a 2016. Přestávku měl v roce 2010, kdy jej nahradila Iveta Radičová.

Po několika politických kauzách byl nucen Robert Fico ze své funkce odstoupit, a tak jej nahradil Peter Pellegrini (2018). V parlamentních volbách 2020 dali lidé nejvíce hlasů OLENU, které do této funkce dosadili Igora Matoviče. O rok později Matoviče nahradil Eduard Heger, kterého později vystřídal Ludvík Ódor v úřednické vládě SR.

V roce 1993 se prvním místopředsedou NR SR stal Ivan Gašparovič, který byl v roce 2004 prezidentem SR. O 5 let později ho vystřídal Jozef Migaš. KDH-ácky Pavol Hrušovský byl zvolen do této funkce až 2x v letech 2002 a 2011. Podobně na tom byl i Pavol Raška, který se stal místopředsedou NR SR v letech 2006 a 2012.

Podpresedem NR SR se stali i další poslanci: Richard Sulík (2010), Peter Pellegrini (2014), Andrej Danko (2016) a Boris Kollár (2020).